(obec roku 1935)
Za první zmínku o obci Nové Dvory lze považovat pověst Dr. Antona Altrichtera, ve které se hovoří o tzv. Vaječném Dvoru - Eierhofu. Je možno předpokládat, že pověst se z části zakládá na pravdě, dále můžeme hypoteticky odvodit existenci dalšího sídliště v blízkosti tohoto dvora.
První písemná zmínka o obci Nové Dvory pochází z roku 1493, kdy Trčkové z Lípy na Lipnici , jako majitelé statku střítežského potvrzují privilegium Jana Laskovce z r. 1411 osmi obcím, v něm již uvedeným a připisují: „ rovněž udělujeme naší dědičné vesnici jménem Newhoffen svobodu …“
Pojmenování Nové Dvory si lze vykládat několika způsoby. Jako nově vzniklý dvůr po zpustnutí (zániku) v pověsti uváděného Eierhofu. Pravděpodobně o tomto dvoru se zmiňuje smlouva z r. 1555, ve které bratři Burian a Ferdinand Trčkové z Lípy a na Lipnici činí narovnání a prodávají pole a louky patřící k pustému dvoru při Nových Dvorech, které byly opomenuty při prodeji statku střitežského městu Jihlavě v roce 1536.
Pravděpodobně původně stál na místě nynějších Nových Dvorů nájemní dvůr, ze kterého rozdělením vznikla vesnice. Dne 12. března 1562 prodává Jaroslav Trčka z Lípy a na Novém Jeníkově poddaným Šimonu Johnarovi a Kryštofu Prokšovi ze své vsi Nových Dvorů louku u Jamného a díl na ladách Ždírských, vše za 110 kop grošů českých hotově splacených. Ves Nové Dvory zůstala v majetku Trčků až do roku 1596, kdy bylo prodáno městečko Štoky spolu s okolními vesnicemi včetně Nových Dvorů městu Jihlava za 15 000 kop grošů. Výsledkem tohoto prodeje byl vznik samostatného panství Střítež – Štoky.
Roku 1619 udělilo město Jihlava svým poddaným v Nových dvorech právo svobodného kšaftování, tj. odúmrti (možnost odkázání majetku i nepřímím dědicům). V roce 1620 po bitvě na Bílé Hoře zůstávají Nové Dvory nadále majetkem města Jihlavy. Během třicetileté války se město Jihlava zadlužilo u císařského rychtáře Heidlera z Bukové natolik, že na uhrazení dluhu mu postupně odprodávalo části majetku panství Střítež – Štoky. Nové Dvory byli rychtáři Heidlerovi prodány roku 1628. V držení Heidlerů zůstaly do r. 1678, kdy je Ferdinand Ernst Heidler z Bukové prodal Janu Pachtovi z Rájova.
Dle Berní ruly z roku 1654 bylo v obci 12 gruntů ( tj. hospodářství) z toho dva pusté a zbořené. Sedláci obdělávali celkem 780 strychů (tj. 222 ha) polí a luk, ve stájích chovali 35 volů, 40 krav, 36 jalovic, 151 ovcí a 36 sviní ( prasat ).
V době sčítání lidu v roce 1880 měla obec celkem 196 obyvatel, z toho se k české národnosti hlásilo 26 osob, v roce 1930 čítala obec 213 obyvatel z toho se k národnosti České hlásilo 73 osob.
V obci byla od roku 1787 v domě čp. 21 zřízena triviální škola ( vyučovalo se čtení, psaní, počítání a náboženství ). Nová budova německé školy byla postavena roku 1890 a vyučování v ní probíhalo až do roku 1945. Menšinová česká škola byla otevřena v roce 1926 v jedné místnosti domu čp. 6 tehdy u Došků. Vyučovalo se v ní jen 13 let do roku 1939, kdy byla uzavřena. Po roce 1945 pokračovala výuka v české obecné škole, která byla umístěna v budově bývalé německé školy.
Roku 1939 v 12 členné obecní radě zasedalo 9 německých a 3 čeští občané. Poštovní a farní úřad byly pro Nové Dvory ve Šlapánově, nejbližší železniční zastávka byla v Kamenné a četnická stanice v Německém Šicndorfu ( dnes Dobronín).